Anarchie?

S rostoucí popularitou Bitcoinu se zvláště na internetu zvýšila frekvence termínů jako je decentralizace, volný trh, sdílená ekonomika, daně jsou zločin atp. Odpůrci klasického státního zřízení juchaj, jak to lavina nově vzniklých kryptoměn těm bankám nandavá a jak je Uber skvělým příkladem, jak jsou ty zlodějské státní daně zbytečné. Zkusím zde nastínit, proč jde většinou o naivní opilost, přes kterou není vidět několik vážných skutečností, proč současná společnost na skutečné bezstátní zřízení není zdaleka připravena a jak ztohoven. ;)

Abych začal pozitivně, mně je anarchismus ve své podstatě velice sympatický. Fungující anarchie, resp. společnost bez jakékoliv mocenské hierarchie je podle mě vrchol společenského uskupení, na které si ale lidstvo bude muset ještě nějakou chvíli počkat. Proč? Protože základním předpokladem pro fungující anarchii je morální kategorický imperativ všech členů společnosti. Dokud se vždy ve společnosti najde byť jeden jediný čuřil, který se rozhodne uzurpovat druhé ke svému vlastnímu obohacení, nebude anarchie fungovat. Někteří můžou namítat, že ani současná zastupitelská demokracie nefunguje. Jenže ona jakžtakž funguje a mouchy, kterými trpí, nedělají společnost zas tak nepříjemným místem k žití na rozdíl od pokusů s anarchií. A ano, daňové zatížení je podle mě nepřiměřené a rozdělování peněz ze státního rozpočtu není extra transparentní ani nejoptimálnější, ale stále přijatelnější, než anarchie v současné sociální situaci.

Daně

Ne. Nemám je rád. :) Když jsem zjistil, co např. znamená daň z přidané hodnoty, spadla mi brada až na zem: Vezmete kus dřeva, vytesáte z něj židli a za tu přidanou hodnotu (kus dřeva -> židle), chcete-li ji prodat, zaplatíte státu daň. A pokud těch židlí za rok prodáte hodně, musíte zaplatit i daň z příjmu. Nicméně jakkoliv je zde spousta místa pro optimalizaci, zavedení dobrovolných daní by se v našich zeměpisných šířkách a délkách rovnalo naprosté katastrofě. Představte si, že by jednoho dne stát řekl, že nechcete-li platit daně, nemusíte. Kolik lidí si myslíte, že by jásalo nad vědomím, že státu není nutné dát už ani korunu, ale zároveň by jim nedošlo, že kdyby se jim někdo vloupal do baráku, tak policie jim na pomoc nepřijede, nevyšetří, soud jejich případ neprošetří, viníky nikdo hledat nebude? Jak to? Policie je placena ze státní kasy, která žije z daní. Když neplatičovi vzplane barák ohněm, hasiči nepřijedou. Dle vzoru dálnic by se zpoplatnily i veškeré silnice. A pro jistotu i chodníky. Děti by mohly pouze do soukromých škol. Nezaměstnaní a důchodci by umřeli hlady. Spoléhat se v tomto ohledu na lidskou zodpovědnost je bláhová naivita. Podívejte se na mapu zadluženosti. A vůbec podívejte se na výsledky voleb. Argumentovat tím, že si za to ti blbci můžou sami, je, ať se nám to líbí nebo ne, vysoce nehumánní. Je to naprosto stejné, jako nechat fyzicky postižené bez pomoci. Ano, já se na nezodpovědné a duševně slabší lidi dívám stejnou optikou, jako na postižené, neboť může blbec skutečně za to, že je blbcem? Nedala mu matka příroda těch mozkových závitů prostě méně, stejně jako v případě postižených upoutaných na křeslo? Je třeba přijmout fakt, že většina obyvatelstva je sotva svéprávná, nehledě na to, že část obyvatelstva by se v případě dobrovolných daní jala škubat ty, kteří se daní a státních služeb zřekli. Učiněný ráj pro zloděje, oloupit někoho, kdo nedisponuje možností využít pomoci státní policie.

Soukromé firmy nabízející bezpečnost

U jednoho youtube videa popisujícího "fungování" libertarianismu (při psaní toho slova jsem se upřímně cítil jako někdo, komu příroda nadělila sakra málo mozkových závitů) jsem se pustil do debaty, proč je špatně spoléhat na soukromé firmy, coby poskytovatele obecné bezpečnosti. Představte si, že bezpečnostní složky (policie, armáda) jsou poskytovány několika soukromými firmami. A dejme tomu, že vám někdo ukradne televizi. Vy půjdete za svou firmou X, kterou si platíte, aby zjistila, kdo to byl. Firma X zjistí, že to byl někdo, kdo si platí firmu Y, která se firmě X vzepře, že její klient nic neukradl. Zatím dobrý. Teď ale nastává ten zlom v přesvědčení, že řešení tohoto sporu by nevyústilo v násilný konflikt. Autor (resp. i uploader videa) argumentuje tím, že firmy by se apriori snažily ozbrojenému konfliktu zabránit, protože násilný konflikt smrdí příliš velkými ztrátami. Tento předpoklad je chybný, neboť jednotlivec (coby zadavatel) se od státu prakticky neliší. Je pravda, že soukromé firmy by se sami od sebe do konfliktu nehrnuly (stejně jako u klasických válek), ale pokud by byl zákazník movitý a bylo by mu jedno, jak moc by se cena vyšplhala (nehledě na riziko prohry), nebrání mu nic v tom zadat své soukromé firmě povel "srovnejte toho zmrda se zemí!". Soukromé firmy fungují pod záminkou maximalizace zisku, nikoliv pod záminkou jakýchsi morálních hodnot. Nejde o charitu. Proto je také premisa "řídit stát jako firmu" špatná, protože firmě jde jen a pouze o zisk. Prošel jsem si bohužel obchodní akademií, takže bohudík vím, o čem mluvím.

Sdílená ekonomika

Opět pozitivně, já jsem pro sdílenou ekonomiku. Když jedu někam daleko a mám místo v autě, nabídnu jej. Narážím ale na Uber, který sdílenou ekonomikou není. Sdílenou ekonomikou rozumím decentralizovanou službu za účelem poskytování vlastních zdrojů druhým fungující na bázi komunitního hodnocení. Uber je jednak opakem decentralismu (něco "decentrálního" nemůže mít CEO) a zároveň nabourává podstatu sdílené ekonomiky (něco svého nabídnu za poplatek druhým), neboť Uber dnes už i pronajímá vlastní vozidla k provozování defacto taxi služby. Kritikové státu juchaj radostí a nedochází jim, že přestože rozdělování peněz ze státní kasy (do které regulérní taxikáři musí sypat) v rámci infrastruktury není optimální, Uber zatím u nás neinvestoval do obecné infrastruktury vůbec nic. Až bude u probíhající rekonstrukce silnice cedule "Tuto opravu financuje Uber", sklapnu a tenhle odstavec smažu. Schválně za jak dlouho to bude.

Kryptoměny

I zde musím začít tím, že jsem fanda všech těch bitcoinů, litecoinů a ostatních *coinů. A protože jde o poslední bod tohoto článku, tak bude asi taky nejpozitivnější, protože proti kryptoměnám vlastně vůbec nic nemám. Snad bych jen hnidopišsky upozornil na dvě skutečnosti. Za prvé viz můj předchozí příspěvek Hodný, zlý a ošklivý internet. Kryptoměny jsou fajn, dokud máte internet. V případě black outu jste v háji, což by byli samozřejmě všichni, ale i kdyby nejely klasické bezhotovostní platby, tak nějakým tím fyzickým platidlem by se pořád platit dalo. A za druhé bych rád stáhl z nadšených oblaků ty, kteří jásají na tím, že se lidem "rozsvítilo", začali říkat NE bankám a přecházejí na kryptoměny. Ehm. Víte, proč bitcoin a spol. nabírají na popularitě? Protože v tom lidé vyčenichali možnost obohatit se, byznys. Nic víc. Ta idea decentrálního finančního systému je hezká, ale rostoucí popularita krypta nemá nic co do činění s nějakými morálními hodnotami vedoucí ke "zlepšení" společnosti. I přesto je rostoucí popularita kryptoměn zajímavá a chytnou-li se toho velké ryby, budeme možná svědky zajímavých událostí. Jestli to ale povede ke zlepšení nebo zhoršení, nevím.

Takže závěrem, ano, že nás stát oškubává a že ve své organizaci má díry, je sice otrava, ale berte to jako takovou daň za to, že přestože je mezi námi spousta nekalých živlů, je to tady pořád ještě hodně dobré k žití. A jak to tedy zlepšit? Psal jsem to jinde, napíšu to znovu. Vzdělání. I ty postižené malou dávkou mozkových závitů je možné naučit morálním hodnotám ve smyslu kategorického imperativu. Stádo nevzdělaných vzdělaného jedince zadupe do země. Změna politického systému není řešení, nenaučí-li se lidé ohleduplnosti, zodpovědnosti a prozření, že ve společnosti bez podvodníků, zlodějů a násilníků se prostě dýchá lépe, svobodněji. Že čekat na nějakou vládu, která udělá pořádek, není řešení, že je třeba pozitivní morálku pěstovat u sebe a u svého okolí. Bez pomoci státu. Ke zlepšení společenské nálady a situace není státu skutečně třeba, v tom smyslu jsem opravdu zarytý anarchista!