Sunday 1 April 2018

Jaký gramofon?

Noříte-li se do kouzelného světa gramofonových desek, nutně narazíte na otázku, jaký gramofon si na přehrávání těch velkých kulatých věcí pořídit. Chtě nechtě se tím pádem ocitáte ve světě tak složitém (a často i mýtickém), že orientace co kde jak je na první pohled cosi nemožného. Zde se pokusím vysvětlit, proč jsou některá "zaručená" pravidla mimo a že striktní preference všech gramofonových nadšenců ve smyslu starý/nový, levný/drahý, Japonsko/Evropa/Amerika v podstatě nemají racionální základ.


Základ je si uvědomit, že gramofon je pouze nástroj na přehrávání. Pokud někdo o nějakém gramci pronese: "Tenhle gramofon má dobrý zvuk," tak s největší pravděpodobností neví, o čem mluví. Zvuk zaznamenává přenoska - to je ta věc s jehlou na konci ramene a tím se v tomto článku zabývat nebudu, protože přenosky jsou téma na samostatný článek. Hlavním úkolem gramofonu je pokud možno co nejoptimálnější posazení přenosky s jehlou na desce. To znamená, že rameno nesmí na desku moc tlačit (zvyšuje se opotřebení jak desky, tak jehly) a zároveň nesmí moc plavat (slabá kvalita přenosu). Zároveň musí být gramofon navržen tak, aby se do ramene, resp. přenosky, nepřenášely žádné vibrace z pohonu točícího se talíře. Takže v podstatě ten nejdokonalejší gramofon je koncept ve vzduchu vznášející se desky, po které jezdí taktéž vznášející se jehla, přičemž ani deska ani jehla nejsou k ničemu ukotveny. Ergo dnes zatím nereálné. ;)

Zaměřme se nyní na vlastnosti, které by dobrý gramofon měl mít.

Rameno

Při pohledu na hrající gramofon se může zdát, že rameno posouvá přenosku s jehlou po desce směrem ke středu. Jenže zdání klame, protože rameno neposouvá, ale je posunováno drážkami na desce. Rameno jen drží jehlu na desce, jejíž spirálovité točení dopravuje jehlu směrem ke středu. Proto je třeba, aby odpor ramene byl co nejmenší. Zároveň je vhodné vybrat gramofon s ramenem, které lze osadit libovolnou přenoskou. Na trhu je spousta gramofonů, které jsou osazeny specifickým ramenem pro jeden určitý typ přenosky, resp. jehly a pokud firma vyrábějící takové gramofony skončí na trhu, vznikne tím problém s dostupností náhradní jehly, resp. přenosky. Zároveň takové "neflexibilní" ramena nelze nastavit z pohledu přítlaku na desku, takže pokud bude rameno příliš tlačit na desku, bude deska rychleji opotřebovaná a pokud bude naopak moc "plavat", nebude kvalita zvuku dobrá. Takže zaměřte se na ramena, u kterých lze použít klasické univerzální hlavice na přenosky a zároveň lze nastavit přítlak a polohu. Tvz. "antiskating" je samozřejmě bonus, ale pro nenáročného posluchače to není nutné. Otázky, jestli použít rameno zahnuté nebo rovné, jsou již spíše pro hi-fi nerdy a podle mě jde už spíše o otázku vkusu.

Pohon
Řemínkový pohon, zdroj amazon.com
Přímý náhon

Talíř na gramofonu může být poháněn dvěma způsoby - řemenem, nebo přímým náhonem. Hi-fi nerdi se dodnes pouští do nekončených diskuzí, jaký typ pohonu je lepší. Oba mají své plusy i mínusy. Pokud je talíř poháněn řemenem, je tento řemen uváděn v pohyb elektromotorem, který je třeba co nejvíc odizolovat od konstrukce gramofonu (a ramene), neboť přenoska je velice citlivá a jakékoliv vibrace nebo "hučení" zaznamená, čímž kazí poslech. Naopak přímý náhon využívá magnetický systém mezi konstrukcí a talířem, takže nedochází k žádným vibracím nebo nežádoucímu šumu. Jenže přímý pohon je složitější a tudíž náchylnější k chybám na úrovni rychlosti, takže se mnohdy točí rychleji nebo pomalu. V tom má řemínkový pohon výhodu, neboť je jednodušší. Pokud se tedy rozhodnete pro přímý pohon, ujistěte se, že na gramofonu lze nastavit rychlost otáček, jinak riskujete, že se magnetický systém jednoho dne zblázní a začne se točit pomaleji nebo rychleji. Na druhou stranu ani možnost nastavit otáčky vás nemusí zachránit, nastavovat otáčky na systému, který je nějakým způsobem poškozen, je noční můra. Hapruje-li rychlost u řemínkového pohonu, výměna elektromotorku, případně řemínku problém (většinou) vyřeší. Pokud se rozhodnete pro řemínkový pohon, ujistěte se, že motorek je dobře izolován od konstrukce. V tomto případě bohužel platí, že čím je řemínkový gramofon dražší, tím je (většinou) o izolaci motorku postaráno lépe, některé gramofony dokonce mají motorky mimo tělo gramofonu.

Vedle těchto základních vlastností mají gramofony spoustu jiných "fíčur", ale pro základní dobrý poslech toto stačí. Samozřejmě pokud s vinylem teprve začínáte, tak při vybírání gramofonu nebudete mít dostatečně prostoru (a ani zkušeností), jak jej vyzkoušet. Chcete-li se do gramofonového světa ponořit na plno, začněte zkrátka metodou pokus-omyl, kupte si pár starých kousků za babku na internetových aukcích, nebo kamenných bazarech a trzích, doma připojte a analyzujte, jak moc ten který vrčí, vrní, hučí, případně se točí pomaleji nebo rychleji. Apropo rychlost, ani ten blbej stroboskop v podstatě nepotřebujete, máte-li smart phone s gyroskopem:

Aplikace RPM calculator od PlayDevelop.