Absinthe de Pontarlier - chráněné zeměpisné označení

François Guy, majitel jediného lihovaru v Pontarlieru, který přežil zákaz absintu v roce 1915 a od roku 1890 je nepřetržitě v provozu (během zákazu vyráběli anýzovky) zadal v roce 2003 v Brusselu žádost o známku chráněného zeměpisného označení pro "absint z Pontarlieru" - Absinthe de Pontarlier. Po 16 letech, konkrétně 19. srpna 2019, byla tato žádost schválena.

Absint z Pontarlieru (resp. jakýkoliv absint se slovem Pontarlier na etiketě) nyní spadá pod stejnou ochranou známku, jako např. šampaňské víno.

Aby se láhev mohla honosit označením Absinthe de Pontarlier, je třeba dodržet následující podmínky:

- Při výrobě použitý pelyněk pravý musí pocházet z oblasti Pontarlieru, konkrétně z oblasti do 35 km od města Pontarlier. Specificky to zahrnuje následující oblasti: Arçon, Bannans, Bonnevaux, Boujailles, Bouverans, Bulle, Chaffois, Chapel of Huin, Cluse-and-Mijoux, Courvières, Dommartin, Dompierre-the-Tilleuls, Doubs, Frasne, Granges-Narboz, Houtaud, Pontarlier, The Drugeon River, Sainte-Colombe, Vuillecin.

- Pelyněk pravý nesmí být hnojen ani nesmí být vystaven nějakému chemickému postřiku.

- Sušení pelyňku pravého musí probíhat spontánně, nesmí se používat sušičky, větráky a pelyněk nesmí být vystaven přímému slunci.

- Při destilaci pontarlierského absintu se musí použít pelyněk pravý (Artemisia Absinthium) a anýz (Pimpinella Anisum). Při barvení se musí použít pelyněk římský (Artemisia Pontica) a yzop (Hyssopus officinalis). U tohoto pravidla se zastavím, protože poslední do tzv. svaté bylinné trojice, fenykl, není podmínkou splnění ochranné známky. Palírna Guy je známá tím, že fenyklem šetří a protože jde zároveň o iniciátora, nejde zas o tak velké překvapení. Zároveň se tím vyřazuje ze hry blanche, neboli bílý absint.

- Při výrobě nesmí být použit badyán (Illicium verum). I zde se zastavím, protože jsem toho názoru, že tato restrikce je jasným zdviženým prostředníčkem směrem ke švýcarskému údolí Val-de-Travers, kde se při výrobě absintu badyánem rozhodně nešetří. Když se k tomu připočtou i (zatím marné) snahy švýcarských absintových spolků o vlastní geografickou známku (a to přímo na označení absinthe), je jasné, že se François Guy musí smíchy za břicho popadat.

- Destilace musí být provedena v měděných kotlích.

- Při výrobě je povoleno použít cukr. 

- Absint z Pontarlieru musí mít minimálně 20 a maximálně 35 miligramů thujonu na litr. Čímž vzniká zajímavá skutečnost, že Pontarlierský absint bude v podstatě nelegální v USA, Kanadě a Japonsku, kde obsah thujonu v absintu nesmí překročit hranici 10mg/l.

Těžko říct, do jaké míry se François Guy snažil uctít tradici absintového města, ve kterém se v roce 1805 začal vyrábět nejslavnější absint Pernod Fils a do jaké míry šlo o ukojení vlastního ega. Jde totiž částečně o Pyrrhovo vítězství, neboť označení Absinthe de Pontarlier, resp. zmínku slova Pontarlier na absintové láhvi používá primárně právě pouze palírna Guy... a konkurence - palírna Les Fils d'Emile Pernot, kteří na pravidla geografické známky nepřistoupí, neboť 40% její produkce putuje do míst, kde obsah thujonu nesmí přesáhnout 10mg/l. Jak se s tím poperou, ukáže čas.

Použitý zdroj: absinthemuseum.auvers.over-blog.com/2019/08/igp-pour-l-absinthe-de-pontarlier.html 

Nezadržitelná zkáza lidstva

Poslední dobou internetem hýří články o tom, že lidstvo má jen několik let na zvrácení globální klimatické katastrofy. Zatímco nejsem v žádném případě znalec klimatických změn a času na studia této problematiky (a že jich je!) se nedostává, mohu takřka se skálopevnou jistotou prohlásit, že lidstvo se nevyhnutelně řítí buď do záhuby nebo k výrazné redukci populace.

Nikoho nechci strašit. O nic mi nejde. Jen zde uvedu skutečnosti, které logicky vyplývají ze stávajícího trendu, kterým se lidstvo ubírá.

Přelidnění

Na začátek jsem si dovolil přeložit komix Australana Stuarta McMillena. Vyprávění o sobí populaci na malém ostrově vyšlo v únoru 2011 (odkaz na originál):

A teď se podívejme na graf lidské populace:

Na počátku letopočtu (rok 0) bylo na světě přibližně 170 milionů lidí. O 2000 let později jich je 6 miliard. A nárůst populace stále stoupá! V dubnu 2019 nás bylo už 7,7 miliard. Statisticky se celosvětová porodnost sice zmenšuje (aktuálně 2,52 dítěte na ženu), ale tato tabulka ukazuje, že zvláště africký kontinent jede někde mezi 4,6 a 4,8. Následky toho jsou nevyhnutelné. Pokud bude Afrika tímto tempem pokračovat, začne jim být kontinent malý. Pokud tzv. západní svět nazýval přesun pár milionů směrem do svých řád "migrační krizí", tak je bohužel jasné, co bude následovat. Další a další migranti budou způsobovat občanské nepokoje, protože většina lidí není bohužel dostatečně vyvinuta k tomu, aby si uvědomila, že nevraživost vůči příchozím celou situaci ještě vyhrotí. Předpokládám, že v budoucnu dojde k vojenskému konfliktu za účelem "záchrany" původního obyvatelstva. Jenže dokud bude Afrika produkovat lidské jedince několikanásobně rychleji, tak z dlouhodobého hlediska to má původní obyvatelstvo bohatého západu (i východu) spočítané. Pokud tedy nezačne s výraznou civilizační podporou afrického kontinentu. Podívejme se na Čínu. Relativně prosperující stát má nyní porodnost mezi 1,6 a 1,8 dítěte. Ekonomická prosperita paradoxně tlumí přelidnění (pravda, zrovna Čína asi nebyl dobrý příklad, tam byla svého času porodnost tlumena tak nějak... řekněme méně spontánněji). Buď se smíříme s výraznými demografickými změnami, nebo nás čeká další holokaust (ať na té, či oné straně).

Plundrování planety

Jak zmíněno v úvodu, nejsem s to posoudit, do jaké míry je na tom naše klimatické situace špatně. Co ale s jistotou lze tvrdit, je fakt, že luxujeme planetu, seč nám síly stačí.

Ročně z planety zmizí 13,7 milionů hektarů pralesa (velikost asi jako Řecko), z čehož je pouze polovina osazena novým porostem. 20% amazonských pralesů zmizelo mezi lety 1970 a 2017. Severní Amerika přišla od roku 1630 o asi polovinu všech lesů. Rusko ztrácí ročně 20 000 km čtverečních.

Na severním pólu jsem sice nebyl, ale dle dostupných informací mizí z Arktidy led tempem 10% za 10 let. Pravděpodobnost, že se v tomto století dočkáme severního pólu bez ledu, je poměrně vysoká.

A zde je graf energetické spotřeby celého světa od roku 1965 až 2015.

modrá = ropa

černá = uhlí

fialová = plyn

červená = jádro

zelená =  obnovitelné zdroje

TWh/y = Terawatt hodiny/rok

S pokračující populační explozí se bude energetická spotřeba jen zvětšovat, zásoby zdrojů zmenšovat. To je bohužel nevyhnutelné, protože...

Sociálně-politická negramotnost

Podívejte se na dva největší znečišťovatele planety. USA a Čína. V roce 2016 si v USA bezmála 63 milionů zvolilo naprosté hovado. Nejde o to, co Trump může nebo nemůže, resp. kam až sahá jeho moc, jde o tu smutnou skutečnost, kolik lidí je schopno něco takového vůbec volit. A Čína, vláda jedné strany? Dokud bude celý svět přispívat na čínský průmysl (tak, jak se děje dnes), nebudou mít čínští komunisté jediný důvod dupnout zhurta na brzdu. Vlastně nemusíme chodit ani tak moc daleko, stačí se podívat, jaký výkvět společnosti si volí Češi. Pokud je skutečně pravda, že na odvrácení klimatické katastrofy máme jen pár let, tak musím smutně konstatovat, že jsme v prdeli, protože většina lidí si aktuálně zodpovědné "vládce" (pokud tedy mohou) nevolí.

Snaha tu je. Ale okolnosti (narůstající migrace a mizení zdrojů) tuto snahu zadupou do země.

Kolik nám zbývá, nevím. Ale prudce narůstající křivka lidské populace dříve nebo později nabere sestupnou tendenci. Otázkou je, jak prudký to bude sešup. A jestli nakonec na světě nezbude 41 samic a jeden neplodný samec (chudák).

Největší absintový podvod století (zatím)

Uběhlo jen 19 let z 21. století a už v něm máme zářez s největším absintovým podvrhem. A klidně to můžeme aplikovat i na století předchozí, protože něco takového absintová komunita opravdu ještě nezažila. Jde o největší absintový podvod vůbec.

Jako bych viděl za roh, neboť poslední dva příspěvky (Kterak na nákup starých absintů? a Reklama - Můj úhlavní nepřítel) spolu částečně souvisí.

Simon Broadley-Pedersen. Toto jméno se dnes tím nejčernějším písmem zapsalo do absintové kroniky. Marketingový expert z Londýna a dlouholetý uznávaný znalec absintu falšoval staré prebanové (vyrobené před rokem 1915) absinty a prodával je méně (i více!) zkušeným zájemcům. Jde o naprostý šok, protože Simon se s členy absintové komunity pravidelně stýkal. A zároveň obchodoval i s pravými láhvemi stoletého absintu. Jenže mu to nedalo a začal své absintové zkušenosti úročit i nekalým způsobem.

Majitel nejstaršího internetového obchodu s absintovými archiváliemi Marc Thuillier společně s uznávaným a důvěryhodným sběratelem Patrickem Rousselem chytře zpozorněli, když se z Londýna začaly valit staré absintové láhve jak z výrobního pásu. Vzali si Simona na mušku a trefili se do černého. Simon kupoval prázdné láhve na ebay, doma je pak plnil blendem absintů, aby se přiblížil prebanové chuti, opatřil voskovou pečetí a prodával coby autentické preban láhve.

Zde je několik příkladů:

Pernod Fils:

Nabízená prázdná láhev Pernod Fils na Ebay

Detail

Naplněná láhev...

...a nabídnuta Simonem.

Constant Pernot:

Prázdná láhev z palírny Fougerolles v aukci končící 16. ledna 2019.

Simon naplnil, opatřil etiketou a voskovou pečetí. A nahodil udici.

Identifikace naplněné láhve a fotek prázdné láhve z Ebay aukce.

Dechanet:

Dosud nejvěrohodnější podvrh. Tato láhev je dodnes neotevřená - od jejího podvodného naplnění

Prvotřídní padělatelská práce!

Tyto padělky už v žádném případně nelze rozeznat "na první" pohled, jak bylo ukázáno v mém předešlém příspěvku. Na identifikaci je třeba těch nejzkušenějších absintových znalců, jejichž celkový počet by se dal spočítat na prstech jedné ruky.

Vše vyplavalo na povrch, když se nový absintový nadšenec potkal s jedním ze znalců, který jej na padělky upozornil. Tento absintový nadšenec do padělků investoval desítky tisíc dolarů. Poté, co se dověděl pravdu, Simona přes Facebook kontaktoval, načež Simon svůj facebookový profil smazal. Podvraťák vytušil, že teče do bot, tak stáhl ocas a po anglicku zmizel.

Celá kauza zanechala v absintové komunitě velký šrám. Nikdo neví, kolik padělků koluje světem. Členové komunity se začínají podezřívat navzájem, kdo komu prodal padělek. Prebanový trh se touto událostí dosti zredukuje. 

V tuto chvíli je nejvěrohodnějším zdrojem pravých absintových svatých grálů http://absintheoriginals.com, u všeho ostatního je třeba se mít velice na pozoru.

Simon Broadley-Pedersen tam, kde by ho většina absintových nadšenců ráda viděla.

Reklama - Můj úhlavní nepřítel

Námět na tento článek mi hlodá v hlavě už hodně dlouho. Semínko bylo zasazeno před několika lety, když se kdesi na sociálních sítích kdosi rozčiloval nad těmi, kdo si instalují blokace reklam (tzv. ad-blocky), aby se dotyční mohli dívat na youtube videa bez reklam. Proběhla otřepaná argumentace čecháčky, kteří chtějí všechno zadarmo a "nechápou", že "tvůrci" tzv. "contentu" (obsahu) musí také z něčeho žít. V jak kataklyzmatické řiti jsme se to obrátili?! Že upřednostňujeme vymývání mozků?

Se současným konceptem reklamy mám velký problém. Kamarád to dokonce označil za psychickou vadu hodnou léčení. Paradoxně jsem za to rád. Dostanu-li se na internetové stránky s textem, který mě zaujal, ale vedle kterého neustále cosi bliká, přestávám číst a stránku zavírám. Otravuje mě to. Když už mám tu smůlu, že se naskytnu ve stejné místnosti, kde běží nějaký televizní program protkán reklamními spoty, střídají se ve mně dvě emoce - údiv a hnus. Jak je možné, že na to lidi vydrží koukat? A z té úlisnosti a očividné touze navrtat lidem do hlavy díru se mi chce zvracet.

Tohle není žádná namyšlená póza! Díky utrpení na obchodní akademii jsem měl možnost být účasten v hodinách marketingu, což mi tehdy otevřelo oči. Víte, dnes reklama dávno neslouží jakožto informační sdělení ve stylu "tam u toho lze koupit to i tamto". Kdepak. Účelem marketingu je lidem navrtat do hlav podvědomé přesvědčení, že nabízený produkt buď potřebují, důvěrně jej znají, případně že jej používá každý. Kolikrát jste v krámu u výrobku viděli hlášku "znáte z televize"? To podvědomé přesvědčení, že něco znáte má ohromnou páku. I když při reklamách tzv. vypnete pozornost, tak podvědomí ten obraz i zvuk zaznamená a když pak brousíte mezi regály a hledáte určitý výrobek, hodíte nakonec do košíku to, co vlastně už "znáte", protože jste to někde viděli, třeba aniž byste věděli, kde a kdy. U kolika reklam se objevuje skupinové použití nějakého produktu? Ten pocit, že "to" používá každý, případně velká skupina lidí, je další psychologická vějička. Lidé chtějí být součástí skupin. Lidé chtějí používat stejné věci, jako bezprostřední společnost, neboť člověk je společenský tvor. To jsou běžné psychická reakce. A mistři reklam to moc dobře vědí. Nikdy nezapomenu na studentskou projekci filmu Český sen, po které jsme poměrně dlouho s tvůrci diskutovali na téma reklamy. Měli jsme totiž možnost vidět necenzurovanou verzi, která do oficiální distribuce nešla. Slíbili jsme Vítkovi i Filipovi, že o tom mimo to malé soukromé kino povídat nebudeme, takže nebudu zacházet do detailů, nicméně to "tajné" sdělení (nenápadně) nakousnu v následujících řádcích.

Marketing v byznysu je jedna věc. A kromě zmatenosti konzumentů nejde prakticky o nic tak moc destruktivního. Co je ale naprostou zkázou společnosti (a co podle mě přivede společnost do dalších hlubokých sraček) je politický marketing. Nenápadná, ale velice účinná politická propaganda. Nejdokonalejší ukázkou u nás je Marek Prchal a jeho marketingová kampaň, která dostala Babiše tam, kde je teď. Prchal svou práci dělá bohužel velice dobře. Jeho znalost průměrného vzorku obyvatelstva dokázala divy. Všechna čest. Jenže dokud bude možné tímto způsobem získávat volební hlasy, nebudeme moc o skutečné (byť zastupitelské) demokracii jako takové moci mluvit. Ovoce dobrého marketingu není demokracie. Že vyhraje ten, kdo má nejlepší marketingový tým, to nemá s demokracií vůbec nic společného. Nejvlivnější složkou společnosti se stávají marketingoví matadoři a ne nadarmo dnes patří mezi nejlépe placené experty. To oni tady vládnou. Netajím se názorem, že politické strany by měly mít apriori zakázáno jakoukoliv marketingovou činnost. Vím, nereálné, neproveditelné, zvláště v dnešní internetové době, nicméně v budoucnu bude muset dojít k nějaké politické restrukturalizaci, protože lidé si dnes nevolí kompetentní politické zastupitele, kteří mají na starost právní, bezpečnostní a sociální obstarání obyvatelstva. A zdaleka nemám na mysli jen Česko. Svět se řítí do záhuby a lidstvo bude muset opět padnou tvrdě na držku, aby si uvědomilo, že tento politický systém není konstantně udržitelný. Historie nás poučuje, co politická propaganda způsobila a přesto se díky marketingové demagogii dostávají do vůdčích rolí lidské zrůdy. A ono nás to zase semele. Možná to nebude holokaust nebo gulag, možná to bude něco jiného.

Razím názor, že skutečně dobré, kvalitní věci a chytří lidé klamavou reklamu ani demagogický marketing nepotřebují. Možná je to tak trochu utopistický pohled na svět, ale příklady tu jsou. Viděl někdo v ulicích plakáty Toma Waitse nebo PJ Harvey před jejich koncerty? Viděl někdo v televizi reklamu na alkoholické výroby z palírny Žufánek? Ovšem že ne. Pravda Martin Žufánek sice má velice sofistikovanou formu marketingu, jenže ten se zakládá na jeho zákaznicích. Konzumenti vědí, že jde o kvalitní produkty, proto je referují dále. A přesně takhle by správný marketing měl fungovat. Sám jsem se dostal do toho stavu, že vidím-li na něco reklamu, okamžitě si k avizovanému produktu vybuduji absolutní averzi. Cokoliv "sponsored" na sociálních sítí končí v pomyslném myšlenkovém koši, nehledě na to, jak moc by nabízený produkt byl užitečný/zajímavý/kvalitní. Možná extrém, ale osobně se mi s takovým modelem žije docela dobře.

Takže pokud brojíte proti ad-blockerům, patříte mezi vyznavače vymývání mozků, ač o tom třeba nevíte. Majitelům obsahu "zadarmo" nejde totiž o kvalitu, ale o co největší počet návštěvníků. A podle toho tak také vypadají tzv. žurnalistické weby, jejichž marketingoví zaměstnanci vědí, že emoce jsou silnější než strohá a neutrální informovanost. Že lidi zaujme více ŠOK! nežli konstruktivní výklad faktů.

Takže nenechte si srát na hlavu, jakkoliv se to může jevit na první pohled (dotek) příjemně.

Kterak na nákup starých absintů?

Pro nedočkavé: Ano, už i na padělání starého absintu došlo.

Pro trpělivé: Není třeba se zatím rmoutit, absintový trh je zatím stále mimo dohled hlavního proudu (byť nenápadná absintová strouha začíná nabírat na síle a začíná připomínat takovou vlnící se říčku, která hledá ústí řeky), takže prebanové (absinty vyrobené před r. 1915) a vintage (1915 - 1980) láhve s absintem se kupují/prodávají v rámci ustálené mezinárodní absintové komunity, která se (v poslední době hlavně díky Facebooku) rychle rozrůstá. Chcete-li se dnes dostat k nějaké staré absintové láhvi (plné i prázdné), doporučuji FB skupinu Absinthe Originals, kde se pohybují jak veteráni z původních internetových diskuzí feeverte.net (stránky aktivní od 1997 do 2018) a wormwoodsociety.org, tak noví absintoví nadšenci. Administrátorem je Marc Thuillier, což je jeden z největších francouzských sběratelů starých absintů, absintového náčiní a i jiných vintage alkoholů (rumy, koňaky atp.). Nicméně pokud jste narazili na nějakou internetovou aukci, ve které je nabízena nějaká stará láhev s absintem, je třeba se mít alespoň trochu na pozoru.

Nekupujte pastis
Po zákazu absintu ve Francii r. 1915, resp. hlavně od konce 1. světové války, se rozšířil pastis - nový drink nahrazující absint - bez pelyňku, s menším procentem alkoholu a s přidaným cukrem. Nejen ve Francii se pro pastis vžilo jméno Pernod a protože na internetových aukcích se v rámci starých absintů prodává většinou Pernod Fils, můžou někteří prodejci inzerovat "Absinthe", přestože jde o obyčejný pastis. Láhve vypadají většinou takto:

Pernod 45 - má-li láhev červený pruh na vrchu etikety s bílým nápisem PERNOD, jde o pastis, nikoliv o absint, jak je v tomto případě uvedeno.

Pernod Fils: Tarragona - neplaťte víc, než je třeba

Po zmiňovaném zákazu se výroba největšího výrobce absintu, Pernod Fils, přesunula do Tarragony, města ve Španělsku, kde absint nikdy zakázán nebyl. Tyto absinty jsou na různých internetových aukcích vidět zdaleka nejčastěji. Tzv. "Tarragony" bývají ale docela zrádné, co se ceny týče. Absint Pernod Fils se v Tarragoně vyráběl až do konce 60. let 20. století a nejčastější láhve pochází právě z této závěrečné éry legendárního výrobce. Zde sice platí jasné pravidlo, že je-li ve středu etikety kolečko s čapkou namísto helvetského kříže, jde o španělskou produkci, ale skutečnost je o něco složitější. Nejčastěji narazíte s největší pravděpodobností na láhve podobné této:

Zachovalá etiketa, nepoškozený celofán, případně španělský kolek.

Tyto láhve se pohybují (v r. 2019) mezi 300 až 400 euro. Více za tyto láhve aktuální není třeba dávat. Nicméně variabilita Tarragony je docela velká, jak dokládá následující rozdělení:

Zjednodušeně řečeno, narazíte-li na láhev se silnější skleněnou pečetí PERNOD, narazily jste na jackpot v podobě cca. 600€ (záleží na zachovalosti etikety, resp. celé láhve). Existují samozřejmě i starší láhve z Tarragony (20. a 30. léta), ale ty se na internetových aukcích už většinou neobjevují, jelikož jde o raritu blížící se preban absintu.

Fake Preban

Zatímco předchozí příklady nabídek lze někdy přičíst neznalosti prodejce, pak následující je klasickým příkladem podvodného jednání. Naštěstí se tyto nabídky objevují velice zřídka a je možné, že po tomto článku se už ani znovu neobjeví. Jde např. o deklarovaný preban Pernod Fils, přičemž je použita původní etiketa (případně její reprodukce!) na láhvi z výše zmíněné Tarragony. Takový podvrh je snadno prokouknutelný i neznalým okem, což se nedá říct o sofistikovanějším padělku na obrázku níže

Gempp Pernod v pozdní láhvi Pernod Fils (Tarragona).

Takto vypadá skleněná pečeť skutečného preban absintu Gempp Pernod:

Láhev Gempp Pernod z obrázku výše pochází z produkce Pernod Fils ve španělské Tarragoně. Jde očividně o podvod.

Jak to zjistit?

Jestliže dnes můžeme zjistit, jak staré jsou dinosauří kosti, musíme přeci i zjistit, kdy jaký alkohol byl vyroben, ne? No, tak trochu. Máme sice radiokarbonovou metodu měření, jenže nelze s přesností určovat vzorky, jejichž reálné stáří přesahuje 40 – 50 000 let, nehledě na to, že radionuklidovou laboratoř nemá doma každý, takže analyzovat jednu láhev preban absintu (od 900 do 1800 euro) se jednak nevyplatí, ale výsledky zároveň nemusí napovědět vůbec nic. Nicméně díky whiskařům je na světě způsob, jak s poměrně velkou jistotou určit, zda byl alkohol vyroben před nebo po roce 1955, kdy  se začaly zhusta provozovat testy jaderných bomb, díky kterým se do atmosféry uvolnilo větší množství radioaktivního izotopu uhlíku 14C. Jenže i zde je třeba drahé laboratoře, kterou nemá doma každý.

Neabsintové fontány

Při vybírání (nejen) starých absintových fontán je třeba se mít na pozoru před dávkovači na parfémy. Zdání klame, ač tyto dávkovače vypadají věrohodně, jsou pro absintový rituál většinou nepoužitelné, protože kohoutek se nachází příliš nízko. Navíc jde opravdu o výrobky, které nebyly (a nejsou) primárně určeny pro absint, takže pokud tyto někdo prodává pod hlavičkou "Absintová fontána", tak buď neví, co prodává, nebo to naopak ví moc dobře, jelikož jde o podvodníka.

Závěrem poučka, že v případě zájmu o nějakou drahou láhev je vhodné se vždy poradit s někým zkušenějším... takže se nebojte mě zeptat, případný zajímavý nález vám nevyfouknu... slibuji! >:)