Monday 26 August 2019

Absinthe de Pontarlier - chráněné zeměpisné označení

François Guy, majitel jediného lihovaru v Pontarlieru, který přežil zákaz absintu v roce 1915 a od roku 1890 je nepřetržitě v provozu (během zákazu vyráběli anýzovky) zadal v roce 2003 v Brusselu žádost o známku chráněného zeměpisného označení pro "absint z Pontarlieru" - Absinthe de Pontarlier. Po 16 letech, konkrétně 19. srpna 2019, byla tato žádost schválena.

Absint z Pontarlieru (resp. jakýkoliv absint se slovem Pontarlier na etiketě) nyní spadá pod stejnou ochranou známku, jako např. šampaňské víno.


Aby se láhev mohla honosit označením Absinthe de Pontarlier, je třeba dodržet následující podmínky:

- Při výrobě použitý pelyněk pravý musí pocházet z oblasti Pontarlieru, konkrétně z oblasti do 35 km od města Pontarlier. Specificky to zahrnuje následující oblasti: Arçon, Bannans, Bonnevaux, Boujailles, Bouverans, Bulle, Chaffois, Chapel of Huin, Cluse-and-Mijoux, Courvières, Dommartin, Dompierre-the-Tilleuls, Doubs, Frasne, Granges-Narboz, Houtaud, Pontarlier, The Drugeon River, Sainte-Colombe, Vuillecin.

- Pelyněk pravý nesmí být hnojen ani nesmí být vystaven nějakému chemickému postřiku.

- Sušení pelyňku pravého musí probíhat spontánně, nesmí se používat sušičky, větráky a pelyněk nesmí být vystaven přímému slunci.

- Při destilaci pontarlierského absintu se musí použít pelyněk pravý (Artemisia Absinthium) a anýz (Pimpinella Anisum). Při barvení se musí použít pelyněk římský (Artemisia Pontica) a yzop (Hyssopus officinalis). U tohoto pravidla se zastavím, protože poslední do tzv. svaté bylinné trojice, fenykl, není podmínkou splnění ochranné známky. Palírna Guy je známá tím, že fenyklem šetří a protože jde zároveň o iniciátora, nejde zas o tak velké překvapení. Zároveň se tím vyřazuje ze hry blanche, neboli bílý absint.

- Při výrobě nesmí být použit badyán (Illicium verum). I zde se zastavím, protože jsem toho názoru, že tato restrikce je jasným zdviženým prostředníčkem směrem ke švýcarskému údolí Val-de-Travers, kde se při výrobě absintu badyánem rozhodně nešetří. Když se k tomu připočtou i (zatím marné) snahy švýcarských absintových spolků o vlastní geografickou známku (a to přímo na označení absinthe), je jasné, že se François Guy musí smíchy za břicho popadat.

- Destilace musí být provedena v měděných kotlích.

- Při výrobě je povoleno použít cukr. 

- Absint z Pontarlieru musí mít minimálně 20 a maximálně 35 miligramů thujonu na litr. Čímž vzniká zajímavá skutečnost, že Pontarlierský absint bude v podstatě nelegální v USA, Kanadě a Japonsku, kde obsah thujonu v absintu nesmí překročit hranici 10mg/l.

Těžko říct, do jaké míry se François Guy snažil uctít tradici absintového města, ve kterém se v roce 1805 začal vyrábět nejslavnější absint Pernod Fils a do jaké míry šlo o ukojení vlastního ega. Jde totiž částečně o Pyrrhovo vítězství, neboť označení Absinthe de Pontarlier, resp. zmínku slova Pontarlier na absintové láhvi používá primárně právě pouze palírna Guy... a konkurence - palírna Les Fils d'Emile Pernot, kteří na pravidla geografické známky nepřistoupí, neboť 40% její produkce putuje do míst, kde obsah thujonu nesmí přesáhnout 10mg/l. Jak se s tím poperou, ukáže čas.

No comments:

Post a Comment