Co utváří váš pohled na svět?

Lidé jsou různí. A sdělovací prostředky také. Pokud jde o pohled na svět, sdělovací prostředky představují ohromnou sílu ve věci lidského názoru. Naše každodenní zkušenosti dávno nenesou hlavní část našeho celkového názoru na společnost kolem nás. O tom, jak se rozhodujeme, jak se chováme, dokonce jakou máme náladu, rozhoduje do značné míry to, co si přečteme na internetu, co uvidíme v televizi, uslyšíme v rádiu nebo přečteme v novinách. A protože člověk je velice snadno ovlivnitelný tvor, lze pozorovat určité zákonitosti, na základě kterých lze zobecnit určité skupiny dle toho, čím se její členové informačně živí.

Plebs

Upřímně řečeno, dlouho jsem přemýšlel, jak tuto skupinu pojmenovat. Protože se nechci nikoho dotknout, zavrhl jsem takové termíny, jako jsou "lůza", "idioti", nebo "duševně slabí". Dalece nejpočetnější a hlavně cílová skupina masmédií. Vrcholem zpravodajství jsou televizní zprávy na TV NOVA a/nebo TV PRIMA. Pravidelným čtivem Blesk, Aha a ostatní bulvární plátky. Tuto "duševní (p)otravu" doplňují různé telenovely typu Ordinace v růžové zahradě. Což je šílená kombinace, neboť mix negativních zpráv, jejichž hlavním tématem je smrt a vůbec cokoliv, co v divákovi vyvolá převázně nepříjemné pocity v kombinaci s popisováním toho, jak se která "slavná" osobnost má, musí zákonitě přinést jakousi nespokojenost se světem, ve kterém je všechno špatně. Což si plebs hojí čtením bulvárního plátku, aby se ukojil nad nezdarem druhých, případně upevnil svůj negativní pohled, jak se "všichni ostatní mají dobře", zatímco on se má pod psa. Tito lidé také velice dobře slyší na negativní kampaně, přestože i slogany typu "pryč s toutu vládou" jsou v podstatě jen plané volební sliby.


"Duševní (p)otrava"

Rádoby in

Rádoby in lidé se rádi staví do přesného protipólu předchozí skupiny, jejiž členy bez skrupulí nazývá lůzou, ovčím stádem atp. Hlavní periodikem je Reflex nebo Neviditelný pes a cokoliv tzv. levičáckého je zadupáno do země, neboť všechna lůza přeci volí ČSSD. In lidé zásadně nevlastní televizi a do kina chodí jen na neholywoodské filmy. Všechna ta "hip" a "art" individua se bojí tzv. hlavního proudu jak čert kříže a cokoliv, co se dostane do hlavního vysílacího času největších televiziních kanálů, ztrácí pro rádoby in člověka cenu. Pokud jde o politiku, volba je jasná - volit ty, proti kterým lůza brojí, případně ty, kteří se vůči lůze staví do opozice. Pečlivě sleduje in trendy a cokoliv, co vypadá jako hnutí proti hlavnímu proudu, je okamžitě následováno.


Populární předloha "hipstra"

Konspiračníci

Tito lidé jsou vtipná stvoření. Celý svět je ovládán jakousi tajnou organizací, která může za všechny neduhy, které se naší západní civilizaci dějí. Chemtrails, útok na WTC byl dílem USA, Egypťané byli v kontaktu s mimozemskou civilizací a jistojistě nás brzy navštíví planeta X. V minulosti se tito lidé rekrutovali do rolí náboženských pomatenců a dnes, v internetové informační revoluci, mají široké spektrum seberealizace. Hlavním čtivem jsou stránky jako např. osud.cz a/nebo matrix-2001.cz. Na druhou stranu, pokud by skutečně existovala nějaká konspirační skupina, pak internet je to nejlepší, co se jí mohlo stát (nebo že by snad samotný internet byl dílem iluminátů?), protože to, jakým způsobem jsou konspirační teorie zesměšňovány (někdy oprávněně), je nejlepší způsob, jak se schovat nebo odradit pozornost.


Dollarová bankovka, jeden z "důkazů" velkého spiknutí iluminátů

Internetoví sociálové

Celkový pohled na svět se v této skupině odvíjí pouze od toho, co se zrovna děje na sociálních sítích. Ať už jde o facebook, twitter, youtube, nebo jinou rozšířenou sociální síť. Pokud zrovna letí truchlení nad mrtvými Tibeťany, mají tito lidé touhou nechat si vytetovat vlajku Tibetu na čelo. Pokud letí práva žen, jsou sociální sítě zahlceny ženami s nějakou popsanou plachtou (nejlépe s nějakým textem, který by měl člověkem nějak "pohnout"). Velice oblíbeným tématem je zavrhování náboženství, to je v této skupině in takřka neustále. V této skupině je pohled na svět tvořen potřebou socializace a v podstatě stádního efektu, něco jako jako obdoba plebsu sedícího před televizí a hltající zprávy dne v 19:30.

Ve víru sociálních sítí

Elitáři

Elitáři pohrdají většinou sdělovacích prostředků. Informace čerpají s neznámých plátků s minimálním nákladem, případně sledují kanál ostatním běžně nedostupný nebo neznámý, jako např. dánské zpravodajství okresu Hovedstaden, neboť jedině tento informační zdroj je skutečně nezávislý, objektivní a ničím neovlivněný. Nevlastní televizi a internetu se vyhýbají obloukem. E-mail (pokud vůbec) mají jen jeden a čtou jej 1x za měsíc. Poslouchají pouze vážnou hudbu, případně jazz nebo experimentální tělesa. Všichni ostatní lidé se jeví v očích elitářů jako neadrtálci.

"Promiňte, neslyším Vás. Vaše méněcennost je moc nahlas."

Ne/zájmovci

Napsal jsem ne/zájmovci, neboť skutečně zapálení lidé s nějakým zájmem (např. fanatičtí sběrači borovicových šišek) mají zájem jen pro svůj koníček a cokoliv odehrávající se mimo rámec jejich zájmu končí v krabici "nezájem". Jsou to všichni zahrádkáři, chovatelé drobného zvířectva, filatelisté, zkrátka všichni lidé, které jejich koníček pohltil natolik, že se na svět dívají přes brýle své vášně. Milovník mravenců si při zprávě o požárech v Austrálii posteskne, kolik asi mravenišť lehlo popelem. Vzpomínám si na vyprávění kamaráda, který chodil na zemědělskou školu a jeho imitaci jednoho z učitelů (náruživého zemědělce a milovníka orné půdy): "Kdyby se radši ti všichni fotbalisti vykašlali na kopání do míče a šli by vybírat kameny z vyoraných polí, udělali by líp!"


Zapálený chovatel holubů, Jaroslav Reiterman

Závěrem je třeba dodat, že všechny skupiny se svým způsobem prolínají, takže většina lidí je v podstatě kombinace jednotlivých definic. Sám sebe považuji za kombinaci elitáře, ne/zájmovce a internetového sociála. ;)

Jsem rasista?

Donedávna jsem si myslel, že nejsem rasista. I jiní lidé si myslí, že nejsou rasisti… než ale dojde na lámání chleba.

Vše začalo tím, že nám umřela babička. Na tom sice ještě nic rasistického není (ne, nebyla z Číny), ale co čert nechtěl, v závěti mi byl odkázán její byt. Po nepříjemném dědickém řízení (což bych nepřál ani svému nepříteli) jsme byt vyklidili a připravili k nájmu. A zde došlo k onomu lámání chleba. Přistihl jsem se, že kromě negramotných zájemců připomínající chybějící článek mezi opicí a člověkem jsem chtě nechtě selektoval i dle kritéria rom/nerom.

Samozřejmě pokud by se mi ozval romský doktorand fyziky, dostal by nájemní smlouvu na stříbrném podnose, ale pokud jde o zájemce ve stejné kategorii, tak přednost dostane pár s kůží vybledlou před párkem „opálených“. Trochu se za to stydím, ale je to tak. Zkušenosti a masáž sdělovacích prostředků Romy skutečně staví do nezáviděníhodné situace. A je jedno, jak moc se člověk staví do pozice nerasisty, jelikož máte-li dát všanc věc, na které vám záleží, v tu chvíli se ukáže, jste-li opravdu tím, čím tvrdíte, že jste.

V práci denně jednám snad se všemi dostupnými rasami a nemám s tím sebemenší problém. V našem trvalém bydlišti v Čechách sousedíme s Romem, a přestože jsme ho nikdy neviděli střízlivého a jeho chování je trochu „oplzlé“, tak jinak nám nic neudělal a dokonce nám pomáhal s demolicí staré přístavby. Např. díky jeho „kontaktům“ zmizel železný šrot nadsvětelnou rychlostí. ;)

Takže jak? Jsem nebo nejsem rasista?

A vy? Jste rasisti?