Jak správně chlastat

Po předchozích rádobyduchaplných průjmech je třeba trochu zvolnit a zaměřit se na lehčí téma aneb jak správně bumbat alkohol, neboli chlastat, kalit, kropit, chlemtat atp.

Mlád ve svých středoškolských letech mě velice popouzelo rčení "umět chlastat". O to více jsem byl rozpolcen, když jsem to zaslechl v čase kocoviny. Co tedy vlastně znamená "umět chlastat"? Alkoholem se opijete a ráno vám je špatně, kde sakra vězí to umění? Ožrat se a nepoblejt a druhý den ráno vypadat, jako byste pili jen džus? Až když jsem opustil středoškolská a následně vysokoškolská léta, tak jsem zjistil, že alkohol si člověk kupodivu může i užít. Do té doby jsem pil v podstatě v rámci společenské nutnosti a až později jsem zjistil, že některý alkohol je dokonce chutný a začal jsem pít kvůli chuti a nikoliv proto, abych se motal. A když už dojde na společenskou "událost", kde se pije, aby se všichni motali, tak je třeba dodržet několik pravidel, díky kterým vám následující den nebude tak špatně.

Štěstí přeje připraveným

Štamgast lemtající pivo každý den má samozřejmě větší alkoholovou toleranci než sváteční pijan, který si dá jedno pivo za uherský rok. Stejně tak 40 kilová baletka těžko vyhraje pitku nad 100 kilovým boxerem. V tomto duchu se na připravenost spoléhat nedá. I tak ale platí celkem rozšířené pravidlo, že na lačno se člověk opije mnohem rychleji než s plným žaludkem. Alkohol se do těla dostane rychleji, protože jednoduše řečeno v žaludku není co pálit. Tím by to ale nemělo končit. Nemyslete si, že když si dáte dobrou večeři, tak jste za vodou. Nejjistější je jíst v celém průběhu večera, což na většině večírků není problém, zvláště přetékají-li stoly různými chlebíčky. Nedoporučuje se k alkoholu jíst sladké, neboť cukr urychluje vstřebání alkoholu do krve. Kombinace masa, masných výrobků, sýrů, okurek, paprik atp. by vás během celého večera měla ochránit před opileckým okénkem.

Čeho je moc, toho je příliš

Když do sebe budete ládovat jeden panák za druhým, tak vám samozřejmě nepomůže ani svěcená voda. Zodpovědní barmani to dobře vědí a frekvence roznášení se v závislosti na počtu již vypitých sklenek silně zredukuje. Na což ale nelze spoléhat, protože spoustě hospodským jde hlavně o zisk, takže pij, hoste, co hrdlo ráčí. Nepřetržité pití tvrdého alkoholu moc dlouho nevydržíte, ať se připravujete sebevíc. Do hodiny jste na plech. Pokud se pitka odehrává v duchu "kdo nepije s námi, pije proti nám", pak máte samozřejmě možnost volby mezi trháním party a otravou alkoholem. Na druhou stranu, je to zkušenost, díky které si spousta lidí dá příště pozor.

Není všechno zlato, co se třpytí

Problém většiny českého alkoholu tkví ve kvalitě. Ty všemožné tuzemáčky, švestičky a vodky premium vám udělají zle, i kdybyste byli proti alkoholu imunní. Pokud je na etiketě slivovice napsáno "líh, cukr, švestkové aroma", tak se připravte na to, že vám následující den bude tak jako tak špatně. Nejenže jsou tyhle levné alkoholy uměle barveny a ochuceny cukrem k dosažení "chuti", ale jejich lihová báze je velice nekvalitní a hlavně nechutná, ba smradlavá. Zkuste si v hospodě dát nejdříve klasickou starou mysliveckou a následně jägermeistera. Po myslivecké se otřesete hnusem, kdežto jäger příjemně zahřeje a zachutná. V hospodách většinou nevíte, co vám např. po objednání rumu donesou, proto volte jistotu kvalitnějších alkoholů. A pokud jde o pivo, tak i zde platí, že ve většině případů bude k dispozici nepitelný gambáč, nechutný staropramen, nebo jiný lokální Xkrát přefiltrovaný patok. Po vypití více než 5 takových "piv" vám bude následující den také všelijak. Na druhou stranu je třeba dávat v mikropivovarech pozor na kvasničáky a svrchně kvašená piva, jako je weizen neboli pšeničné pivo, jelikož některým tato piva přinesou následující den střevní tanec.

Kdo nemíchá, ten nevzdychá

Pravidlo nemíchat se týká v podstatě jen v rámci typů alkoholických nápojů, tzn. pivo - víno - spiritus. Říká se, že sládek vinaře unese a že pít pivo na víno nevěstí nic dobrého, ale obecně vzato není v kombinaci vína a piva nic pozitivního ať už jsou oba nápoje sebekvalitnější. Když už trávíte večer na pivě, tak neexistuje rozumné zdůvodnění, proč byste z minuty na minutu měli začít pít víno a naopak. Kvalita naopak hraje roli na poli tvrdého alkoholu. Můžete za večer ochutnat pět druhů kvalitní whisky, a přesto vám ráno nebude špatně. Dejte si pět různých slivovic ze supermarketu a budete zvracet jak Alík.

Voda

Alkohol odvodňuje. A čím více ho vypijete, tím více budete mít ráno v ústech sucho jako na poušti. Dehydratace je navíc z velké části zodpovědná za to, že se ráno po chlastačce cítíte tak, jak se cítíte. Nejjistější je samozřejmě pít nealko už během večera, ale když už se na to nedostane, tak platí celkem univerzální pravidlo vypít půl litru vody těsně předtím, než sebou švihnete do postele, případně na zem.

Ráno...

Když už jste vychlastali, co vám přišlo pod ruku, na nealko jste házeli bobek, nejedli jste a chtěli jste ochutnat skutečně všechno, co na nápojovém lístku bylo, pak je na ráno každá rada sakra drahá. Je třeba doplnit tekutiny a minerály, takže šumák s vápníkem, hořčíkem, zinkem, minerální voda, případně vývar je první dobrá volba. Banán pomůže játrům, okurky a lák z okurek pomůže uklidnit žaludek. Ráno se naopak vyvarujte těžkých jídel, protože vaše vnitřnosti si musí odpočinout. Léčba kocoviny je hodně individuální, takže je třeba experimentovat, ale osobně rozhodně zavrhuji tzv. vyprošťováka nebo mléčnou kůru. Voda, vitamín C a piškoty pomohou tomu, aby následky opičky během dne zmizely. Každopádně je třeba počítat s tím, že nic aktuálně dostupné v běžné domácnosti vás z kocoviny z minuty na minutu nedostane. Ze špatně prochlastané noci se budete vylízávat celý následující den.

Závěrem bych rád podotkl, že umění chlastat není ve skutečnosti žádné umění. Je to jen otázka sebekontroly, disciplíny a znalostí toho, co s tělem alkohol provádí.

Takže... na zdraví! ;)

Idioti

Volební šílenství první přímé prezidentské volby pomalu opadá, nový prezident se zabydluje na hradě, horečné diskuze chladnou a vše se vrací do svých kolejí. Nebudu zde probírat jednotlivé kandidáty, protože o nikom ve skutečnosti nic nevím. S nikým z nich jsem se nesetkal a všechny informace, které mám, jsou přefiltrovány přes (mnohdy neobjektivní) sdělovací prostředky. Diskuzní pořady jsou sice hezké, ale čím dál tím více připomínají tupé reality show, případně přednášku plné naučené agitace.

Na základě dostupných informací a minulosti bych Zemana určitě nevolil, ale o tom tenhle článek nebude, těch už bylo dost. Tento článek bude o idiotech.

Bezprostředně po vyhlášení výsledků prezidentských voleb jsem na facebooku Zemanovo voliče nepřímo označil za idioty, načež jsem byl levicovými lidumily upozorněn, že to ode mě není moc hezké, což je pravda a příspěvek jsem smazal. Od té doby mi to ale leželo v žaludku, takže obsah tohoto textu se rodil skutečně dlouho. Nuže hurá do revize!

Idioti nejsou samozřejmě jen voliči Zemana. Idioty lze nazvat více než 90% aktivních voličů. A ne pouze v přímé prezidentské volbě a ne pouze v ČR. A když mluvím o idiotech, tak tím nemyslím slintající magory, ale politicky negramotné občany. Toho idiota, který byl pojmenován právě starořeckou demokracií, neboli člověk, jenž se aktivně nepodílí na politickém dění. A ne, nezlobte se na mě, ale vhození papíru na základě megalomanské prezidentské kampaně jednou za 4 roky opravdu není aktivní podílení na politickém dění. Většina lidí totiž nemá o politice ani páru. Voliči si nezjišťují volební programy svých stran, nepátrají po tom, kdo v zastupitelstvu vlastně sedí, je jim jedno, že vedoucí stran se chovají jako prasata, která nemají na tak vysokých pozicích co dělat. Idiotský volič volí na základě emocí, tradice, zloby, závisti, lenosti, hlouposti a ti, kteří jsou u válu, to moc dobře vědí. Vyhrává pak ten, který je více vidět s líbivými hesly na billboardech, v televizi a na internetu.

Občas se někde zmíním, že někteří lidé by neměli mít právo volit, načež jsem ukamenován a poslán do oněch míst. Hodně lidí se ohání Winstonem Churchillem, který prohlásil, že „demokracie je skutečně ten nejhorší politický systém, tedy kromě těch systémů, které byly v minulosti vyzkoušeny.“ Něco jako „nikdo není dokonalý“. Dobrá, ale tyto argumenty nesmí sloužit jako ospravedlnění toho, že nemá cenu se snažit být lepším. Neznamená to, že se na to máme vykašlat a ten lepší systém nehledat. Což není nic snadného, nejlepším možným řešením je samozřejmě vzdělanost obyvatelstva. A pak samozřejmě objektivní politická angažovanost. Pokud někdo volí strany, které svůj volební program staví na negativní kampani, měl by pro následující volby automaticky dostat červenou kartu. Pokud někdo volí stranu na základě toho, že se v dávných dobách její vlády měl lépe než dnes, měl by příště zůstat doma. Stejně tak jako někdo, kdo volí stranu, která si nepokrytě hájí členy s korupční minulostí. A člověku, který volí strany, jejichž většina příznivců podporuje nenávist vůči určitému etniku nebo skupině, by mělo být odebráno volební právo do konce života.

Dále, 4 roky jsou zatraceně dlouhá doba. Při vládních platech je velice jednoduché si za 4 roky vydělat tolik, že následný politický pád bolí asi tak, jako když padnete do měkké peřinky. Taková přímá odvolatelnost není vůbec od věci, Cibulka se s tím ohání už dlouho, ale protože se chová jako nemocný paranoik, nebere ho nikdo vážně. Vyčůraný Okamura to moc dobře ví a začal se s přímou odvolatelností politiků také ohánět. Pro zvýšení zájmu o politiku by se také mohlo vypisovat větší množství referend. Lid si totiž zvolí své zastupitele, kteří po volbách otočí svůj program o 180 stupňů a chudák volič nemůže nic. Ptal se někdo voličů na radar v Brdech, na Lisabonskou smlouvu, bude se nás někdo ptát na vstup do eurozóny? Možná si teď protiřečím, když voliče označuji za idioty a zároveň bych je nechal rozhodovat o tak důležitých věcech. Voliči jsou ale idioti právě z toho důvodu, že stát nikterak nepodporuje jejich angažovanost v politice. Je to stejné, jako ve kterémkoliv sportu – nechte hráče sedět pořád na lavičce náhradníků a garantuji vám, že nejenže ho to přestane bavit, ale jeho hrací schopnosti se tím nezlepší a je dost pravděpodobné, že na celou hru zanevře.

Takže, milí voliči, vzdělávejte se a volte s chladnou, střízlivou a osvícenou hlavou!

P.S.: Dodatečná omluva Zemanovým voličům: „Nejste v tom sami!“