Aféra kolem Simona ještě dočista neutichla a absintovým nadšencům se dnes otevřela opona jednoho z nejrespektovanějších francouzských sběratelů a za ní je hned 15 lahví více než stoletého a navíc raritního absintu C. F. Berger.
Sběratel a absintový nadšenec Patrick Roussel toto sdílel dnes na Facebooku. Možná trochu paradox, že to byl právě Patrick, který se podílel na odhalení výše zmíněného padělatele. Pro nezaujatého pozorovatele by asi tato nabídka byla přinejmenším podezřelá, nicméně za tímto obchodem stojí i další absintový znalec a sběratel, Marc Thuillier a dokonce samotná zakladatelka pařížského absintového muzea a spisovatelka Marie-Claude Delahaye. Facebookový příspěvek je navíc veřejný a některé vzorky putují zároveň na analýzu, takže o pravost nemusíme mít tentokrát strach. Neboť (bez nadsázky) kdyby šlo i tentokrát o podvod, tak celá (byť malá) mezinárodní absintová komunita prakticky končí.
Osud této sady začal někdy v roce 1913, kdy si jeden francouzský stavitel (narozený v tehdy Alžírsko-Francouzském Philippeville) nechal z Francie do Alžíru poslat 100 lahví absintu C. F. Berger. Ty poklidně upíjel během zelených hodinek až do roku 1919, kdy zemřel a zbytek lahví byl uložen do sklepa jeho syna (narozen 1902), který po své smrti v roce 1954 přenechal tento poklad i svému potomkovi narozenému 1931. V roce 1962 vybojoval Alžír nezávislost a francouzská rodina, včetně několika lahví absintu, se musela vrátit do Marseille. Posledním dědicem původního majitele byla jeho pravnučka Renée-Claude, která majetek získala v roce 1985, po smrti svého otce, předchozího majitele. Tato dáma kontaktovala Patricka Rousella přímo a po několika vyjednáváních byl obchod uzavřen.
Celý zdokumentovaný rodokmen těchto lahví je činí o to zajímavější. Jedinou kaňkou na kráse může být rok 1965, kdy byl tehdejší majitel přinucen vyměnit korky, protože ty staré se začaly rozpadat. Což se sice může jevit jako škoda, ale absint tím byl v podstatě zachráněn. Těžko říct, jaký korek a vosk původní palírna používala, je ale možné, že se to podepsalo na skutečnosti, že původních zapečetěných lahví C. F. Bergera se našlo minimum. Jde v podstatě o jeden z nejraritnějších pre-ban absintů. Staré lahve Pernod Fils jsou na každém rohu, ale C. F. Berger, který byl taktéž hojně vyvážen do Alžíru, jakoby se do země propadal.
Palírna Berger byla založena Christian-Frédéricem Bergerem (proto C. F. Berger) v roce 1830 ve švýcarském Couvetu. V roce 1878 byla založena pobočka ve Francouzském Marseille, kam se později přesunula celá výroba až do začátku 1. světové války, kdy byl absint ve Francii zakázán.
Z Marseille do Alžíru, z Alžíru zpět do Marseille... a minimálnědvě tři lahve teď budou i v České republice. ;)
 |
| 15x absint C. F. Berger. 10 lahví bude prodáno "v celku". 5 na vzorky. |
Sběratel a absintový nadšenec Patrick Roussel toto sdílel dnes na Facebooku. Možná trochu paradox, že to byl právě Patrick, který se podílel na odhalení výše zmíněného padělatele. Pro nezaujatého pozorovatele by asi tato nabídka byla přinejmenším podezřelá, nicméně za tímto obchodem stojí i další absintový znalec a sběratel, Marc Thuillier a dokonce samotná zakladatelka pařížského absintového muzea a spisovatelka Marie-Claude Delahaye. Facebookový příspěvek je navíc veřejný a některé vzorky putují zároveň na analýzu, takže o pravost nemusíme mít tentokrát strach. Neboť (bez nadsázky) kdyby šlo i tentokrát o podvod, tak celá (byť malá) mezinárodní absintová komunita prakticky končí.
Osud této sady začal někdy v roce 1913, kdy si jeden francouzský stavitel (narozený v tehdy Alžírsko-Francouzském Philippeville) nechal z Francie do Alžíru poslat 100 lahví absintu C. F. Berger. Ty poklidně upíjel během zelených hodinek až do roku 1919, kdy zemřel a zbytek lahví byl uložen do sklepa jeho syna (narozen 1902), který po své smrti v roce 1954 přenechal tento poklad i svému potomkovi narozenému 1931. V roce 1962 vybojoval Alžír nezávislost a francouzská rodina, včetně několika lahví absintu, se musela vrátit do Marseille. Posledním dědicem původního majitele byla jeho pravnučka Renée-Claude, která majetek získala v roce 1985, po smrti svého otce, předchozího majitele. Tato dáma kontaktovala Patricka Rousella přímo a po několika vyjednáváních byl obchod uzavřen.
Celý zdokumentovaný rodokmen těchto lahví je činí o to zajímavější. Jedinou kaňkou na kráse může být rok 1965, kdy byl tehdejší majitel přinucen vyměnit korky, protože ty staré se začaly rozpadat. Což se sice může jevit jako škoda, ale absint tím byl v podstatě zachráněn. Těžko říct, jaký korek a vosk původní palírna používala, je ale možné, že se to podepsalo na skutečnosti, že původních zapečetěných lahví C. F. Bergera se našlo minimum. Jde v podstatě o jeden z nejraritnějších pre-ban absintů. Staré lahve Pernod Fils jsou na každém rohu, ale C. F. Berger, který byl taktéž hojně vyvážen do Alžíru, jakoby se do země propadal.
Palírna Berger byla založena Christian-Frédéricem Bergerem (proto C. F. Berger) v roce 1830 ve švýcarském Couvetu. V roce 1878 byla založena pobočka ve Francouzském Marseille, kam se později přesunula celá výroba až do začátku 1. světové války, kdy byl absint ve Francii zakázán.
Z Marseille do Alžíru, z Alžíru zpět do Marseille... a minimálně
