Na twitteru jsem v podstatě z legrace napsal, že dnes je IN být mimo dav a tím pádem podporuji NSA, že internet by měl být monitorován, neboť je beztak plný hloupých hovad. Pak se mi to ale uhnízdilo v hlavě, začalo to šrotovat a rozhodl jsem se o tom trochu rozepsat.
Preambule: Radikalismus na principu zjednodušování černá/bílá zadupává racionální uvažování, které je nezbytné ke zdravému a smysluplnému pohledu na svět, životnímu rozhodování, utváření názorů, jakožto jejich sdílení ostatním jedincům nebo skupinám.
Pro hloupá hovada: Svět není černobílý!
Svět se totiž opět rozdělil na dvě skupiny. Prosnowdenovci a protisnowdenovci.
Předně doufám, že Edwarda Snowdena nechytí. Tentokrát bez legrace. Z pohledu neAmeričana mi přijde zvrácené, aby někdo dostal doživotí za to, že světu zpřístupnil něco, co většina už vlastně věděla, resp. tušila. Na druhou stranu z pohledu americké vlády, v tomto případě tedy z pohledu NSA, se Eda Snowden skutečně dopustil přestupku, protože mlčenlivost zajisté podepsal. Je to stejné, jako kdyby zaměstnavatel cukrářství podepsal mlčenlivost a druhý den by do světa vyřvával recepty svého chlebodárce. Přitažené za vlasy, ale princip je podobný. Některé kauzy v americké justici jsou rozumu prosty, takže nelze čekat soudní proces, ve kterém by byl Snowden souzen střízlivým rozumem, proto doufám, že se Snowden americkému procesu vyhne. I když si myslím, že CIA ho dříve či později stejně dopadne...
Černobílý Snowden |
Na celé kauze mě ale dojímají dvě věci. Zveličování internetu a lidská nečinnost.
Internet. Médium, bez kterého si mnozí nedokáží svět představit. Podle mě se na internet začalo nahlížet s přílišnou důležitostí. Přitom nejde o komoditu, kterou by člověk nutně potřeboval k životu. Nebezpečí tkví ale v tom, že se k tomu lidstvo tímto tempem jednou dopracuje! Představte si, že nebudete moci získat zaměstnání, nebude-li mít e-mailovou adresu. Představte si, že nebudete moci vyplnit daňové přiznání bez internetu. Představte si, že volby se budou konat JEN na internetu. Nejenže internet stojí na vratkých nohách (silnější bouřka a máte po příjmu), ale jde o médium, které je snadněji nabouratelné, než si většina myslí. Od roku 1999, kdy jsem se na internet připojil, jsem prošel kus internetové cesty. Hacknul jsem e-mailový účet, naboural se do cizí zabezpečené wifi sítě, rozlousknul jsem administrátorské heslo. A zároveň jsem se setkal s útokem na své stránky, zjistil jsem, jak fungují poštovní SPAMboti (a sám si to i vyzkoušel). Zkrátka a dobře jsem zjistil, že na internetu platí dvě pravidla:
- Kdo se jednou dostane na internet, je ztracen. ...tedy vlastně, naopak, bude vždy na internetu nalezen.
- Internet je příliš snadno nabouratelný na to, aby se z něj dělala životně důležitá komodita.
Rozhořčení uživatelů facebooku je obzvláště dojemné. Pokud vám sledování facebooku vadí, proč jej tedy vlastně používáte? Že je to dobrá sociální síť? Není. Tečka. Když pominu to, že socializace je mnohem zábavnější v realitě, tak přesto je na internetu tuna zajímavějších a lepších sociálních sítí, kde se může člověk realizovat. Sdílet na facebooku své myšlenky, fotky a videa je jako křičet z okna na ulici a pak být dotčen z toho, že vás někdo přes ulici špehuje.
Gangsta Britton |
Druhou dojemností je lidská nečinnost. Lezu teď na tenký led, neboť sám za sebe nemohu potvrdit, že bych nepil víno, přestože se chystám kázat vodu. Zůstaňme u onoho Mein Kampfu. Mnozí se podivují, proč ty davy Židů v koncentračních táborech poslušně nakráčely do plynu, přestože věděly, že jdou na smrt. Vždyť jich přeci bylo nepoměrně více, než jejich věznitelů, ne? Jak je možné, že 5 lidí se samopalem v ruce ovládne neozbrojených 100 lidí? Čísla jsem si vycucal z prstu, v koncentračních táborech byl poměr sil patrně jiný, ale v principu na tom nesejde. Rozběhnout se proti muži se samopalem znamená jistou smrt. Pochod do plynových sprch stále skýtá jakousi naději. Že možná budu zachráněn. Že se možná sonderkomandu můj osud zželí. Že možná zrovna přijde záchrana od spojenců. Nebo že možná prostě zrovna dojde plyn a získáme trochu času. Ale vyrazit proti stráži se samopalem? Si asi upad, ne? A přesto kdyby se ona početnější skupina proti uzurpátorovi vzepřela, měla by větší naději na přežití, než jen čekat, jestli nepřijde pomoc z venčí. A nemusíme zůstávát v koncentračním táboře. Šikanu ve škole nepraktikuje většina třídy. Je to pár výrostků, kterých se všichni ostatní bojí. Ale kdyby se ti všichni ostatní proti těm dvoum třem prevítům postavili, bylo by po problému. Jenže ono to tak prostě nefunguje. Lepší vrabec v hrsti nežli holub na střeše. Nehas, co tě nepálí. Stůj vždy stranou. Do ničeho se nepleť. Nevšímej si jich.
Noam Chomsky okupuje! |
A podporuji tedy NSA a jejich tajný projekt PRISM? Myslím, že ne. Titulek tohoto příspěvku jsem zvolil spíše za účelem provokace, přestože nejsem absolutním odpůrcem monitoringu. Ale více než sledování facebooku a jiných sociálních sítí mě znepokojuje zvyšování občanské závislosti na internetu. Ne tak moc z důvodu sledování tajnými službami, jako spíše z důvodu vratkých nohou, na kterých internet stojí. Tajné služby šmírovaly, šmírují a šmírovat budou a šmírovaní s tím nic neudělají.
Nebo ano? Změnilo se něco? Zastavili křiklouni PRISM?
Ne.
Logout.
Měl bych k tomu dvě poznámky:
ReplyDeleteInternet má křehké základy:
Všechno má křehké základy! Každé médium, každá masová technologie je vcelku lehko zranitelná. Ať už jde o telekomunikace, silniční či drážní logistiku, elektrika/plyn/voda... všechno na čem jsme ne/vědomě závislí je stejně jako internet "křehký".
Myslím si ale, že tím důležitost internetu nijak neklesá. Porovnáváš stav internetu dnes a před 14 lety - vidíš jaký kus k "závislosti" lidstva na internetu se ušel - co myslíš, že bude za dalších 14 let? "Závislí" na něm budeme, ale v tu dobu už nám to tak nepřijde. Auta ve svých začátcích taky měli pouze bohatší "geekové", ale časem se z toho stala nutnost (auto nebo autobus, to samé). A dnes nám to nepřijde divné. To samé bude s internetem.
Lidé jsou nečinní:
Když jsem se zamyslel tvým nad příkladem z koncentráků, přišlo mi, že ty "nečinné" lidi trestáš trochu neprávem. Problém je (je to už někde popsané i vědecky), že každý člověk tam přemýšlí odděleně. A pouze v jedné hlavě je to rozhodování trochu jiné. Může se buď rozběhnout nebo nerozběhnout - když zvolí tu jednodušší volbu, nic se nestane. Když zvolí možnost se rozběhnout, tak se může stát že a) vyburcuje okolí a bude převrat nebo b) vyběhne sám, dostane kulku a nic dalšího nebo c) vyběhne sám, dostane kulku a ostatní budou disciplinárně potrestání za jeho chování. Jelikož člověk neví, jak jsou ostatní lidé naladění, nemůže říct, co se stane pravděpodobněji. A jelikož jsou lidi citlivější na ztráty (tedy volba c) svým teoretickým dopadem přehluší dopad a)), je přirozenější být nečinný. Pokud má informace, že i ostatní lidé jsou ochotní se na signál rozběhnout (tedy, pokud už nepřemýšlí izolovaně), spíše se taky rozeběhne. Viz revoluce (tam je vždy více lidí, než v odboji).
Neříkám, že je to lepší - někdy je blbost mlčet. Jen, že je to pro člověka přirozenější.
Je náročné být proti :) Jen tak dál.
Jak jsem psal, s těmi příklady lidské nečinnosti se pohybuji na tenkém ledě. A rozhodně jsem neměl v úmyslu kohokoliv (natož vězně koncentračního táboru) trestat. Bylo to v podstatě jen konstatování tvého vyústění do bodu c).
ReplyDelete