Tuesday, 19 January 2016

Nevšední absintové nádobí

Vedle klasických absintových hraček, jako jsou absintové lžičky, skleničky, karafy a fontánky na vodu, se v absintovém světě setkáte i s takovýmy záludnostmi, jako je houpačka, reverzní kapátko nebo uranové sklo.

Karafa s vnitřní komorou na led. Pro fajnšmekry, kteří si nechtějí vodu kazit roztátým ledem.
Zdroj: absintheoriginals.com

Brouilleur Auto Verseur

Neboli počeštěný název "houpačka". V dobách Belle Epoque si Francouzi lámali hlavu, jak si nakapat vodu do svého absintu a zároveň se u toho moc nenadřít. Záměrně jsem slovo nenadřít nedal do uvozovek, zkuste si někdy několik minut držet v ruce ledovou karafu, abyste docílili pomalého kapání k získání dokonalého louche efektu. Firma Oxygénée Cusenier přišla na trh se systémem, který dnes každému absintovému nadšenci přijde takřka všední, ale kdo tzv. auto-verseur nikdy neviděl, neodtrhne od této zajímavé podívané oči:



Původní vintage houpačky (anglicky see-saw) jsou dnes poměrně drahé, nicméně na trhu jsou dostupné přesné repliky, jež fungují naprosto stejně. I když musím podotknout, že původní absintová see-saw houpačka je o něco robustnější a bytelnější, než současné repliky.

Reverzní trychtýř

Opak klasického absintového kapátka, které se posadí na sklenku, naplní vodou a/nebo ledem a přes malou dírku odkapává do absintu studená voda. Reverzní trychtýřek funguje opačně: Do sklenky se nalije voda, nasadí se trychtýř, do které se pomalu nalije absint. Rychlé řešení pro nedočkavce, kteří si přesto potrpí na rituál při přípravě nápoje.


Ač to vypadá, že jde o moderní vynález, nenechte se zmást. Na výše zmíněných stránkách absintheoriginals.com byl před časem dostupný celý set tohoto starého artefaktu:

Cena? Těžko říct, set je již prodán. ;)

Porcelánové cenové podtácky

Tyto praktické podtácky byly označeny určitou nominální hodnotou od desítek centimů až po několik franků. Využití bylo praktické a jednoduché. Šlo nejen o podtácek, ale také účet, kolik toho zákazník kavárny vypil. Šlo-li o štamgasta, který spořádal sklenek vícero, byly podtácky vršeny na sebe, případně vyměněny za tácek s vyšší nominální hodnotou. Podtácky měly taktéž barevně rozlišené okraje, takže číšník nemusel naskládaný komínek bourat a jen spočítal jednotlivá patra a dle barevnosti vypočítal konečnou sumu.


Uranové sklo

Zde bych se trochu pozastavil a rozepsal. Jednak uranové sklo nebylo používáno primárně pro absint a zároveň jde o příběh skla, jenž nezačíná nikde jinde než v severních Čechách! Uran se ve skleněných výrobcích nacházel již ve starém Římě, ale za skutečnou popularizací tzv. uranového skla (ouraline glass) stojí slavná sklářská rodina Riedelů, jejichž kořeny začínají na zámku Zahrádky na Českolipsku, kde v 17. století žil Christoph Riedel, jehož potomek v páté generaci, Franz Xavier Anton Riedel, uvedl v první polovině 19. století na trh nové typy skla annagelb a annagrün (na počest své dcery Anny). Barevné odstíny u těchto skel byly způsobeny právě uranem. Riedel měl skláren na Liberecku několik, internetové prameny uvádějí např. vísku Dolní Polubí (železniční zastávka se jmenuje Desná - Riedlova Vila) nebo část obce Josefův Důl - Antonínov.

Uranová absintová sklenka typ Swirl zakoupená na trhu během absintových slavností Absinthiades 2015 ve francouzském Pontarlieru. (bohužel nejsem majitel)

Nejenže je sklo obohacené uranem příjemně zelené a svým způsobem dekadentní, ale pod UV světlem ještě hezky fluorescentně svítí:

 

Používání uranu ve sklářství se udrželo až do dob jaderných zbraní a elektráren. Pak se zásoby uranu začaly tenčit a cena uranu byla pro skláře neúnosná. Dnes se trend uranových skleniček začíná opatrně vracet. Ve videu výše je uranová sklenka od amerického absintového znalce Teda Breauxe. Co se týče škodlivosti zdraví... k tomu jsem na internetu nic nenašel... resp. jsem toho moc nehledal, přeci jen, mám doma uranové sklenky hned dvě a nerad bych se dočetl něčeho negativního. ;) Snad jen zmínka, že ve starých skleněných výrobcích vyrobených na přelomu 19. a 20. byl podíl uranu až 25%. A musím uznat, že má druhá uranová sklenka (byť ne absintová, ale vinná) pocházející z toho období skutečně svítí o něco více. :)

Inu, Čechy byly na uran vždy bohaté. ;)

No comments:

Post a comment