Takže absint...

Když se mě zeptali, proč vlastně absint, nebo jak jsem k absintu přišel, odbyl jsem to většinou lakonickým vysvětlením (s úsměvem na tváři), že si nepamatuji. ;) Zabrouzdal jsem tedy v myšlenkách do své minulosti a mohu potvrdit, že tehdy na konci svého vysokoškolského studia jsem byl zkrátka velký experimentátor a absint vítězil na poli silných alkoholů, takže hurá do toho!

Naštěstí jsem chtěl také vědět, co že by to ten absint vlastně mělo být, takže jsem souběžně s nasáváním místních českých vysokoprocentních driáků podnikal internetová studia na témata absint, halucinace, thujon. Výsledky některých článků mě zavedly na další témata, jako jsou pravý absint, rituály a Czechsinthe, crapsinthe a jak se správně pije český absint. Když jsem se nabažil cizojazyčných zdrojů, chtěl jsem si také něco přečíst v jazyce mateřském a hle, tady padla kosa na kámen! Nic. Do roku 2008 nebyla na českém internetu jediná stránka, která by objektivně podávala informace o tomto nápoji bohémů. A poté, co jsem ochutnal pravý absint a objevil kouzlo absintového rituálu, jsem nelenil a pustil se do práce, viz http://www.absinthe-cz.com.

Pokud jste absintový nadšenec a chcete do absintového světa proniknout co nejhlouběji, pak nemá cenu číst dále a raději pokračujte na stránkách výše zmíněných, případně na našem diskuzním fóru http://www.absinthemafia.com.

Následující text je pro ty, kteří chtějí mít zkrátka jen přehled, případně pro rodiče/partnery, jejichž milovaní propadli té strašné a zničující droze, jménem absint.

Absint není droga

Tedy... ano, absint je droga... neboť alkohol skutečně drogou je, přečtete si článek na wikipedii pod pojmem psychoaktivní droga. Definice a vůbec celá problematika společenského chápání drogy, resp. látky, která ovlivňuje centrální nervovou soustavu, by si zasloužila celý článek. Kofein je droga, nikotin je droga a alkohol je taky droga. A pokud jde o thujon, což je skutečně nervový jed, který se nachází v pelyňku pravém (jedna z hlavních bylinek v absintu), tak vězte, že celý novodobý humbuk kolem této látky tu je jen z komerčního důvodu. Jednak je množství thujonu v absintu příliš malé na to, abyste jeho účinky pocítili a navíc, více thujonu najdete třeba v šalvěji, cedru, resp. túji, nebo vratiči. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že z nadměrného pití absintu se thujonová otrava prostě nedostaví.

Absint je legální na celém světě

Kromě muslimských zemí, kde je alkohol zakázán všeobecně, je absint skutečně legální úplně všude. Kvůli thujonu se sice uzákonily předpisy, že absint ve většině zemí nesmí obsahovat více než 35mg thujonu na litr alkoholu (v USA dokonce pouze 10mg), ale tato regule vykrystalizovala z různých studií, jejichž kořeny sahají až do zpráv, které byly zohledňovány během zákazu absintu na počátku 20. století. Párkrát jsem se setkal s argumentem, že kvůli něčemu ten absint přeci zakázat museli. Samozřejmě. Absint byl ale zakázán z toho důvodu, že jej pili moc a protože jde o vysokoprocentní alkohol, je snažší si na něm vypěstovat nezdravou závislost. Navíc byl neúměrně levný, některé levnější značky byly lacinější než chleba. Různé chemické studie a někdy až groteskní pokusy na zvířatech byla jen voda na mlýn různým organizacím, které chtěly zakázat nejen absint, ale alkohol všeobecně. První polovina 20. století se nese na vlně prohibice a tento plakát dokonale vykresluje to, o co abstinenčním skupinám ve skutečnosti šlo:


Absint byl setnut. Ve frontě na gilotýnu čekají další - vermut, víno, pálenka, pivo, likér.

A něco z toho se nakonec také uskutečnilo, vemte si prohibici v USA, nebo zákaz vodky v Rusku nebo ve Skandinávii. Absint měl navíc tu smůlu, že se ve Francii na počátku 20. století stal v podstatě nápojem číslo 1, což se nelíbilo druhé jedničce, vínu, resp. vinařům. Na druhou stranu nutno dodat, že nejslavnější absint té doby, Pernod Fils, se ze samotné vínovice vyráběl. A dalším problémem byly levné varianty absintu, do kterých byly pro dodání "lepší" barvy přidávány takové šílenosti, jako např. modrá skalice. Není divu, že notoričtí pijáci absintu končili ve svěrací kazajce. Kvalitní pravý absint je v podstatě všelék a tak se na něj v r. 1792 (kdy byl ve Švýcarsku patentován) také pohlíželo. Ale bohužel, čeho je moc, toho je příliš.

Absint je anýzovka

"Ty vole dyť je to pendrek!" je velice častá reakce těch, kteří absint poprvé ochutnali. A teď mám na mysli ten pravý absint. Ten absint, díky kterému se pojem "absint" coby alkoholický nápoj vryl do gastronomické historie. To, co lze najít v regálech českých supermarketů pod etiketou absint, bohužel není absintem. Všechny tyto rosolky čeká stejný osud, jako tuzemský rum. Evropská komise v podstatě podepsala zákonou definici absintu a měla by vyjít v platnost počátkem roku 2013. Absint je anýzový nápoj obsahující pelyněk. Nikoliv pelyňkový nápoj obsahující anýz. Pastis je ve skutečnosti náhražkou absintu po jeho zákazu, jelikož má méně procent a neobsahuje pelyněk. Zpětně tedy lze konstatovat, že absint je vlastně silnější pastis s pelyňkěm. Nicméně ani tehdy by nešlo o absint, jak jej už léta definuje švýcarský zákon. Absint je destilát z anýzu, pelyňku a fenyklu. Pokud neobsahuje tuto destilovanou svatou trojici bylin, nejde o absint. A švýcarský zákon jde ještě dál a vysloveně zakázal barvení potravinářským barvivem, s čímž se ve velké míře setkáváme ve výše zmíněných regálech.

Absint se pije s vodou

Měl by. Za prvé absint je něco jako koncentrovaná bylinková bomba a za druhé pít 70 až 80 procentní alkohol není pro ústa ani krk nic extra. Voda pomůže absintu rozvinout aromatickou paletu bylinek a navíc jde o rituál, při kterém můžete pozorovat, jak se absint pomalu zakaluje a když povolíte uzdu fantazii (což po několikáté sklence už není třeba), můžete si všimnout, jak zelená víla ve sklence tančí svůj hypnotický tanec. ;)

Český absint

Donedávna všeobecně platilo, že český absint není absint. Historie českého absintu začíná v podstatě až v našem druhém tisíciletí. Největší průkopník českého (pseudo)absintu, společnost Hill's, vychází možná ze starého receptu, ale už tento starý recept je pouze náhražka skutečného absintu. Umělá lihovina, rosolka, likér. To nemá s ušlechtilým absintem opravdu pranic společného. Pravý destilovaný absint si ale v Čechách získává na trhu své místo a ti, kteří hledají kvalitu, jej zajisté najdou. Více na výše zmíněných českých internetových stránkách. Takže pokud chcete někomu udělat radost absintovým dárkem z Čech, zjistěte si nejdřív, zda kupujete skutečně absint. Aby totiž poté obdarovaný neměl stejný pocit, jako znalec rumu při rozbalení krabice s tuzemákem.

Český rituál s ohněm

Ne. A tím bych tento odstavec mohl také skončit. Nevím přesně kdo přišel s nápadem zapálit kostku cukru a nechat ji nad sklenkou škvařit, vím jen, že Hill's absint byl počátkem 90. let 20. století propagován členy divadla Sklep a že to bylo právě v tomto období, kdy se ohnivý rituál na scéně ukázal. A opět ne, zapálený cukr ve filmech Z Pekla a Moulin Rouge je zkrátka blbost. Garantuji vám, že nenajdete jedinou historickou zmínku o ohnivém rituálu ve spojení s absintem. Impresionisté na přelomu 19. a 20. století namalovali spoustu obrazů s absintovou tématikou a na žádném z nich není hořící kostka cukru. Je to český výmysl, kterého se chytl Holywood. Uškvařený cukr v lahodném bylinkovém nápoji je barbarství a kromě ohnivého divadýlka nemá opodstatnění.

- - -

Takže absint...